Kapr Koi je zřejmě nejtypičtějším představitelem ryb chovaných v okrasných jezírkách a rybnících. Koi kapři pocházejí z Číny a Japonska. První zmínky o Koi pocházejí z Číny před 2500 lety.
nes jsou Koi rozšířeni do celého světa a řada lidí jim zcela propadla. Můžete si pořídit Koi za pár stokorun, ale někteří jedinci mají také až desetimilionové ceny!

Kapr byl jako domestikované zvíře chován již od římských dob.V současné době je rozšířen po celém světě. Dá se velmi dobře chovat v umělých nádržích.

Karas je jedna z nejrozšířenějších ryb do zahradních jezírek. Je to dáno tím, že je velmi odolný a životaschopný. Dokáže tedy přežít i v méně příznivých podmínkách. Pozor však na jeho přemnožení.

Slunečnice pestrá - Zbarvení těla je velmi pestré. Hřbetní strana je olivově zelená, boky namodralé a poseté okrouhlými červenými až oranžovými skvrnami. V dospělosti dorůstá v našich podmínkách maximálně 17 - 18cm. Podmínkou pro její chov je čistá, nezakalená voda. Nejraději se zdržují v hloubce 1 - 2m. Pouze v zimním období vyhledávají hlubší místa.

Pstruh duhový je díky svým vynikajícím vlastnostem jako sportovní i konzumní ryba rozšířen prakticky po celém světě. Tělo je poměrně vysoké a ze stran zploštělé. Pokud má dostatek potravy, roste velmi rychle, zvláště pak ve stojatých vodách.

Perlín ostrobřichý dorůstá maximálně 40 - 45cm, nejčastěji však 20 - 30cm. Vyhovují mu především stojaté, mělké a zarostlé vody, tůně, jezírka či některé mělčí nádrže s bujnou pobřežní vegetací.

Tolstolobik bílý má zavalité, robustní tělo, pokryté drobnými šupinami. Oči jsou výrazně nízko položené až pod úrovní koutků úst. Živí se rostlinným planktonem, který z vody filtruje pomocí soustavy dlouhých žaberních tyčinek.

Gupky jsou často označovány za nenáročné ryby, vhodné pro začínající akvaristy. Je sice pravdou, že namají velké nároky na složení vody a snášejí vodu s různými hodnotami, ale na druhou stranu jsou vzhledem k míře šlechtění, které z nenápadné rybky udělalo druh se spoustou barevných i tvarových variet, je náchylná na napadení různými onemocněními. Při nákupu je třeba obezřetnosti, protože při napadení nějakou "lepší" nemocí, může být zdecimován celý chov.

Mečovka je krásná živorodá ryba, která získala svůj název podle mečovitě protáhlého ocasu samečka. Šlechtěním se podařilo vytvořit různé barvy ryb, tvary ocasní i hřbetní ploutve.

Parmička krásnoploutvá má charaktersitické podlouhlé tělo s plochým břichem, hřbet může být vybarven olivově až tmavě hnědě, spodní část těla má odstnín žlutohnědý. Od tlamy a očí se táhne hnědočerný pruh, na jehož vrchní části je zlatavý proužek. Oční duhovka může být zbarvena do červena. Hřbetní, zadní a břišní ploutve mají tmavý pás a bílé kraje. Ačkoli jsou známy případy, kdy mohou dorůst až přes 15 cm, mívají parmičky žijící v akváriu většinou délku pouze do 12 cm.

(Kančík) Samec je výrazně větší, má charakteristický tukový hrb. Po těle jsou patrné náznaky černých pruhů. Tento druh se ochotně kříží s kančíkem příčnopruhým. Na rozdíl od něj má ale šedivou barvu a pruhy jsou nejvíce patrné v oblasti postranní čáry. Zcela nepochopitelně dostal přízvisko kančík červenoploutvý, byť jeho ploutve mají zlatavě zeleno-modrý nádech.

(Akrara pruhovaná) Zejména samci této krásné cichlidy nabízejí zajímavé vybarvení (u samic je zbarvení méně výrazné). Ryby jsou poměrně mírumilovné, ovšem menší druhy ryb považují za potravu. Nádrž by měla nabízet dostatek úkrytů a stinných míst, Cichlasoma portalegrense se výborně hodí i do rostlinných akvárií, protože nemá sklony likvidovat vegetaci v nádrži.

Leguán je pralesní ještěr dorůstající délky kolem dvou metrů. Z toho dvě třetina připadají na ocas. V přírodě se vyskytuje v oblastech Jižní a Střední Ameriky. Zdržuje se nejčastěji na stromech či keřích v blízkosti vody, aby tam v případě ohrožení mohl najít útočiště. Dobře plave a pod vodou se s oblibou ukrývá.

Užovka obojková je u nás asi nejznámějším a zatím naštěstí i naším nejhojnějším hadem. Je však otázkou, jak dlouho ještě tento křehký stav vydrží.

Strašilky. Nad jejich bizarním zjevem většinou nechápavě kroutíme hlavou. Připomínají totiž všechno jiné než živočicha - někdy větvičku nebo slabý proutek, jindy okousaný list a potom zase uschlý kus kůry. Jejich název je od latinského slova phasma znamenajícího duch nebo přízrak. A ani čeština nezůstává pozadu - říkáme jim strašilky. Pojďme tedy spolu nakouknout alespoň maličko do říše tohoto hmyzu...

Uvažujete o pořízení domácího mazlíčka a nemůžete si vybrat? Potřebujete tvora, který nebude vyžadovat tolik vaši společnost jako třeba pejsek nebo kočka, nezabere tolik místa, nebude pouštět chlupy. Co takhle ještěři? Sice se moc nepomazlíte, ale pozorování ještěrů má své kouzlo. Seznamte se např. s chameleonem.

Želva nádherná dorůstá velikosti 15 až 30 cm. Typickým znakem je proužek nebo skvrna červené barvy po stranách hlavy. Někdy je skvrna i nahoře na hlavě. Barva může kolísat od oranžové až po krvavě rudou. Tělo je, jak už to tak u želv bývá zvykem, kryto krunýřem. Horní část krunýře se nazývá karapax, spodní pak plastron. U mladých želv je karapax zbarven jasnými barvami od jasně zelené až po žlutou a doplněn výraznou kresbou. V dospělosti se kresba ztratí a vymizí i jasné barvy. Karapax je pak zbarven tmavě olivovohnědou, někdy téměř až černou barvou. Kresba na kůži zůstává. Plastron je zbarven žlutě, někdy až oranžově s tmavými skvrnami. Končetiny jsou vybaveny plovací blánou a drápy. Přední s pěti prsty, zadní se čtyřmi..

Je to milý a přítulný společník, vhodný i pro začínající chovatele a pro děti. Pokud se mu budete věnovat od malička, zvykne si na Vás a bude vyhledávat Vaši společnost. Někteří umí i přijít na zavolání. Je čistotný, je možné ho naučit na kočičí záchod. Zakrslí králíčci jsou vyšlechtěni z králíka domácího. Existuje mnoho plemen, které se liší především barvou srsti a tvarem uší. Mohou být chováni i o samotě, musíte jim ale věnovat dostatek času. Také se potřebují každý den alespoň na hodinku proběhnout po bytě, nebo si pro něj pořiďte vodítko a můžete jej brát na procházky ven.

Původní zbarvení je zlaté s bílým břichem. Můžete ale narazit i různé další varianty barvy a délky srsti, které byly vyšlechtěny v zajetí. Křečci jsou samotáři, tudíž je nejlepší chovat pouze jednoho křečka. Pokud je chováte ve skupinách, často dochází k rvačkám. Potřebuje dostatek prostoru či každodenní možnost se proběhnout, ale pouze za stálého dozoru. Křeček zlatý je nejvhodnější druh k dětem, je robustní a je s ním snadná manipulace.

Myš laboratorní je velmi nenáročná, tudíž vhodná pro začínající chovatele. Byla vyšlechtěna speciálně pro kontakt s člověkem, potřebuje každodenní lidský kontakt. Je velmi společenská, proto si na ni vyhraďte dostatek času, případně ji pořiďte další myšku, jinak bude strádat. Jako většina hlodavců mají i myšky zálibu v hryzání, takže pokud je vypustíte z klece, musíte na ně dohlédnout.

Fretky jsou oblíbené pro svou milou a hravou povahu, kterou neztrácí ani v dospělosti. Mohou být tchořovitě zabarvené či bílé a krémové. Velmi dobře se snáší s dětmi, ale k výchově potřebuje důslednou ruku dospělého. Fretka většinu dne prospí, ale potřebuje, abyste si s ní alespoň tři hodiny denně hráli. Je velmi čistotná, ale protože patří mezi kunovité šelmy (nejbližší příbuzný je tchoř), bude mít vždy specifický zápach. Mohou být chovány i o samotě, ale potřebují dostatek lidské společnosti. Dospělé a vychované fretky neničí zařízení bytu. Fretky rády chodí ven na procházku, pořiďte jí proto postroj a vodítko.

Činčily jsou přátelská, aktivní zvířata. Jako většina hlodavců jsou nejčilejší večer a nad ránem. V tuto dobu mohou být velmi hlučné, proto pečlivě vybírejte kam umístíte klec.

Agapornis škraboškový je se u nás zcela běžný, po agapornisovi růžovohrdlém je to druhý nejčastější druh agapornisů. Kromě přírodního zbarvení existuje mnoho barevných odchylek a mutací. Mnohé však odrazuje jeho pronikavý křik.

Andulka je u nás nejčastěji chovaný papoušek. I v přírodě je na většině oblastí výskytu hojný. Kromě přírodního zbarvení existuje mnoho barevných odchylek a mutací. Nejčastější jsou andulky s bílou hlavou a modrým břichem, celé bílé nebo celé žluté. Andulky jsou nenáročné, snášenlivé a zvědavé, dají se poměrně snadno ochočit.

Velice společenští ptáci, kteří mezi sebou i s ostatními ptáky vycházejí velice dobře. Raději je ale nechováme s jinými pěnkavovitými ptáky, protože se spolu mohou množit.

Je to odolný, snášenlivý a nenáročný papoušek vhodný i pro začínající chovatele. Dají se zcela ochočit, mohou se naučit několik slov. Obvykle jsou korely poměrně klidné a tiché, umí však i hlasitě křičet, což může způsobit problémy se sousedy. Jejich hlas zní melodicky, samec umí vydávat víc odlišných tónů než samice. Kromě přírodního zbarvení existuje mnoho barevných odchylek a mutací - celé žluté, celé bílé, bělokřídlé aj.

Papoušci senegalští jsou velice přátelští a dají se dobře ochočit, zvlášť pokud jsou ručně dokrmovaní. Dokážou napodobovat různé zvuky a naučí se i mluvit. Jsou oblíbení hlavně pro cenovou dostupnost a vyrovnanou povahu. Ochočené jedince můžeme chovat i samostatně v kleci, ale musíme mu věnovat dostatek pozornosti.